Nejčastější příčiny vzniku a druhy srdečně-cévních onemocnění

heart-rate-1375324_640               human-body-311864_640                                heart-2028154_640

 

Na nemoci srdce a cév umírá v České republice každý druhý člověk. Výjimkou nejsou ani vyspělé země světa, kde kardiovaskulární onemocnění postihuje více než polovinu obyvatelstva. Přesto, že jde o alarmující údaje, své srdce a cévy většinou řešíme až v případě, že se vyskytne zdravotní problém. Silné srdce a průchodné cévy jsou základem zdraví a měla by jim být věnována každodenní pozornost.

Důležitost srdce v lidském organismu

Proto, abychom mohli lépe pochopit, jak vznikají srdečně-cévní onemocnění, je důležité znát anatomii srdce. Srdce je silný sval a životně důležitý orgán, od pradávna považován za symbol života a centrum citu. V lidském organismu funguje jako pumpa, která svými pravidelnými stahy vhání okysličenou krev i do těch nejodlehlejších částí těla. Srdce je napojeno na cévní systém tepen a žil, které v našem organismu plní nepostradatelnou funkci a tou je transport krve. Za jeden den zdravé srdce přečerpá v průměru 12 000 litrů krve, oslabené a nemocné srdce nemůže vykonávat svou primární funkci, což vede k nahromadění tekutin. Pacientovi vzniká tlak na plicích, nedostává se energie, což má za následek sníženou kvalitu života.

Onemocnění srdce a krevního oběhu patří k nejrizikovějším zdravotním problémům současnosti. Ačkoliv v posledních letech dochází k výraznému poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, pořád jde o nejčastější příčinu smrti v naší zemi. Za snížením počtu úmrtí vděčíme především srdečním operacím, operativnímu rozšiřování srdečních cév, ale také novým lékům a pravidelným kontrolám u lékaře. Počet onemocnění se snížil i díky preventivním opatřením (správná životospráva, snížení hladiny cholesterolu, kontrola zvýšeného krevního tlaku), která by měla být automatickou součástí našeho života. Srdečně-cévní onemocnění jsou v rané fázi obvykle bez zjevných příznaků, tedy nebolí, a proto není jednoduché je včas odhalit.

Příčiny srdečně-cévních onemocnění  lze rozdělit do dvou skupin:

1) Rizikové a neovlivnitelné faktory, do kterých spadá genetická dispozice, věk a pohlaví. Onemocněním srdce a cév jsou častěji postiženi muži ve věku nad 45 let, při dosáhnutí věku nad 60 let je riziko vzniku onemocnění mnohonásobně vyšší. U žen roste riziko vzniku po menopauze, do té doby jsou do jisté míry chráněny hladinou hormonů. Z hlediska genetiky platí pravidlo, čím více případů srdečních onemocnění u pokrevních příbuzných v nižším věku, tím vyšší riziko vzniku.

2) Ovlivnitelné faktory lze též pojmenovat jako faktory životního stylu, které se promítají na naše zdraví. Mezi faktory, které negativně ovlivňují činnost srdce a cév patří především nezdravá strava, konzumace tabáku a alkoholu, nedostatek fyzických aktivit, zvýšená hladina cholesterolu, zvýšený krevní tlak, vysoké procento stresu a obezita. Zejména kouření je jednou z hlavních příčin pro rozvoj srdečně-cévních onemocnění.  Z hlediska stravy představuje riziko množství a druh tuků z přijímané potravy, nadměrný energetický příjem a nízká hladina vitamínů a antioxidantů v organismu. Pro zdravé srdce a cévy je potřeba udržovat správnou hladinu cholesterolu- zvýšený cholesterol se ve většině případů ukládá v cévách a tím ohrožuje činnost srdce. Opět zde platí pravidlo, že čím vyšší je hladina cholesterolu v těle, tím vyšší je i riziko pro vznik onemocnění. Na rozdíl od rizikových a neovlivnitelných faktorů lze na tuto skupinu působit správnou změnou životního stylu a tím udržovat své srdce a cévy zdravé.

Druhy nejčastějších onemocnění srdce a cév:

Ateroskleróza se projevuje jako chronické degenerativní onemocnění, při kterém jsou postiženy cévní stěny. Ateroskleróza se rozvíjí velmi pomalu a nenápadně, řadu let probíhá bez zjevných příznaků. Během počínajícího onemocnění je poškozena céva a na její vnitřní straně se ukládají tukové látky- nejčastěji cholesterol. Tukové látky se dále hromadí, způsobují zúžení a následné ucpání cév. Průtok krve cévou je značně omezen a některé části těla nemohou být plně zásobovány kyslíkem a živinami. Pacient pocítí příznaky až ve chvíli, kdy dojde ke kritickému zúžení cévy nebo až k její úplné neprůchodnosti. Největším nebezpečím je, když ateroskleróza probíhá v cévách srdce a její následky mohou být až mnohdy dramatické- vzniká angina pectoris nebo akutní infarkt. Ucpaná a neprůchodná céva v mozku mívá za následek cévní mozkovou příhodu neboli mozkovou mrtvici. Ateroskleróza patří mezi nejčastější a nejznámější srdečně-cévní onemocnění.

Ischemická choroba srdeční je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v Česku. Jedná se o takové onemocnění, při kterém dochází k nedokrvení srdce a k odumírání srdeční tkáně. Hlavní a nejčastější příčinou ischemické choroby srdeční je ateroskleróza, která poškozuje cévy ukládáním tuků do jejích stěn. Ke zužování tepen dochází postupně a dlouhodobě, především jako důsledek zvýšené hladiny cholesterolu při nadbytečné konzumaci tuků v potravě. Tento stav se označuje jako chronická angina pectoris. Angina pectoris vzniká nejčastěji při námaze nebo rozčilení. Za těchto okolností srdce zrychlí svou činnost a k tomu potřebuje vyšší množství krve a živin. Charakteristickými příznaky bývá bolest, pálení nebo tlak na hrudi, ale bolesti také mohou vystřelovat do ramen, krku a zad. Po skončení stresové situace nebo také fyzické námaze příznaky odeznívají a je těžké je spojit s onemocněním srdce. Ischemická choroba srdeční může mít několik podob přes anginu pectoris, akutní infarkt nebo náhlou srdeční selhání, které často končí smrtí.

Srdeční infarkt neboli infarkt myokardu je označován jako náhlé přerušení krevního zásobování části srdce, kdy dochází k poškození, až odumření srdečního svalu. Srdeční tepna se náhle uzavře, nejčastěji vznikem krevní sraženiny. V České republice každý rok infarkt postihne přes 30 tisíc obyvatel, většinou mužů. Podkladem pro srdeční infarkt bývá ateroskleróza, tedy ukládání tukových látek do stěny cévy. Při léčbě akutního infarktu je nutné co nejrychleji obnovit průtok krve postiženou tepnou, při vážnějších případech se provádí akutní kardiochirurgický zákrok. Typickým příznakem bývá dlouhotrvající svírající bolest na hrudi, která přetrvává i potom, co je pacient v naprostém klidu. Akutní infarkt je na životě ohrožující stav, při kterém je nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc.

Mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí na celém světě. Ročně postihne přes 15 milionů lidí, z nichž třetina umírá a další třetina má trvalé následky. Cévní mozková mrtvice je definována jako náhlé nervové poškození mozku, které vzniká při nedostatečném zásobení mozkové tkáně kyslíkem. Poškození, které tak vzniká, je těžké a často také trvalé. Na rozdíl od infarktu mozková mrtvice nebolí, a proto přichází bez varování. V případě mozkové mrtvice musí být poskytnuta lékařská pomoc co nejrychleji, nejvyšší šance na zotavení je v prvních hodinách. Příznaky mrtvice jsou rozpoznatelné, pacient bývá zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Objevují se potíže s mluvením a artikulací. Při cévní mozkové příhodě jsou častými příznaky částečné nebo úplné ochrnutí, vždy pouze jen na jedné polovině těla.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.