K čemu potřebujeme vitamíny? - 2.část
Pro udržení zdravého těla je zapotřebí dbát na racionálně složený jídelníček, který se skládá z vyváženého poměru bílkovin, tuků a cukrů a dostatečném přísunu minerálních látek, stopových prvků a vitamínů.
Každý vitamín je pro naše tělo důležitý, stejně jako dostatečný příjem tekutin, spánek a pohyb.
Nelze říct, že některý vitamín je více či méně důležitý. V případě, kdy se potýkáme s určitou tělesnou či psychickou nedostatečností, je dobré mít přehled alespoň o základních projevech při nedostatečnosti toho či daného vitamínu.
Vitamin E se v dostatečném množství vyskytuje v rostlinných olejích, živočišných tucích, obilných klíčcích a hovězím mase. Jedná se o vitamín rozpustný v tucích. Jeho nedostatkem trpí především nedonošené děti. Nedoporučuje se podávat zvýšené dávky před a po operacích a to z důvodu zvýšené tvorby trombocytů.
Vitamin K se hojně vykytuje v listové zelenině. Je potřebný pro mineralizaci kostí a srážlivost krve. Jeho deficit se vyskytuje u novorozenců, u dospělých jedinců se jeho nedostatek vyskytuje po dlouhodobém podávání určitých druhů antibiotik, při chronických jaterních onemocněních nebo při porurách vstřebávání tuků.
Je důležité vědět, že vitamín E a K jsou rozpustné v tucích, tudíž pro jejich správné vstřebávání jsou tuky v těle důležitou složkou. Naopak vitamíny skupiny B jsou rozpustné ve vodě, tudíž lidský organismus potřebuje jejich pravidelný přísun.
Vitamín B1 ovlivňuje metabolismus cukrů v centrální nervové soustavě a ve svalech. Jeho nedostatkem trpí v dnešní době spíše obyvatelstvo rozvojových zemí. S poruchou vstřebávání se můžeme setkat například u alkoholiků. Zastoupen je především v luštěninách, obilovinách a masu.
Vitamín B2 známý jako riboflavin se vyskytuje v široké škále potravin, především ho získáváme z mléčných výrobků a vnitřností živočichů.
Vitamín B3 obvykle nepatří mezi ty, které se v lidském těle vyskytují v nedostatečném množství. Jeho deficit však může vyvolat zánět nervů a různé duševní poruchy.
Kyselina pantothenová (vitamín B5) získáváme z masa, vajec, kvasnic, mléčných výrobků a mnoha dalších potravin. Chybí obvykle osobám s nadměrnou podvyživeností, u kterých se projevuje různými formami dermatitid a degeneracemi.
Vitamín B7 vyskytující se v malém množství v mnoha různých potravinách (např.ořechy, játra, žloutek, čočka, droždí) nebývá obvykle potřeba suplementovat. Lidské tělo ho potřebuje v poměrně malém množství (doporučená denní dávka je 50 µg).
Kyselina listová se označuje vitamín B9 , který se v hojné míře vyskytuje v listové zelenině, celozrnných obilovinách, mléce, játrech či vejcích. Je klíčový pro krvetvorbu. V období těhotenství je potřeba dbát na zvýšený příjem. Společně s nedostatkem železa může vyvolávat anémii.
Dbáme-li v dostatečné míře o své zdraví, snižujeme si pravděpodobnost deficitu některého z vitamínů a minerálních látek. Zvýšená zátěž, jak psychická, tak fyzická, však způsobují v daném okamžiku zvýšenou potřebu odpovídajících sloučenin. V případě zjištění určitých symptomů doporučují odborníci nechat si udělat vhodné testy a po nezbytnou dobu suplementovat to, čeho se našemu tělu nedostává.
