Podzim bez viróz a nachlazení? Ne vždy je to možné!

Respirační infekce lze charakterizovat jako každoroční sezónní onemocnění, které postihuje populaci všech věkových kategorií. Nejčastěji trpí respiračními onemocněními zejména děti, a to až dvakrát častěji než dospělí.

Onemocnění dýchacího ústrojí se řadí mezi nejčastější onemocnění u nás, ale i ve světě a k jeho šíření přispívá také roční období. Mezi sezónní respirační choroby lze zahrnout velký počet virových onemocnění, které jsou charakteristické podobnými příznaky i způsobem léčby, ale stav onemocnění může být i velmi odlišný- od banálního průběhu nachlazení až po těžší stavy spojené s komplikacemi.

Jaké onemocnění se řadí do respiračních chorob?

Respirační choroby se dělí podle místa postižení dýchacího ústrojí, a to na onemocnění horních nebo spodních cest dýchacích. Onemocnění dýchacích cest se může šířit řadou respiračních virů, bakteriálními infekcemi, kvasinkami nebo plísněmi. Respiračními chorobami bývají nejčastěji ohroženy osoby s oslabeným imunitním systémem, děti, osoby starší 65 let, kuřáci, osoby se srdečními problémy, cukrovkou nebo obezitou. Velmi často se nám může stát to, že průběh respiračních onemocnění nesprávně zaměníme s chřipkou. Obě onemocnění mívají podobný průběh, chřipka zpravidla trvá o několik dní nebo i týdnů déle než respirační onemocnění způsobené virovými původy.

Onemocnění horních dýchacích cest se řadí mezi nejčastější krátkodobé onemocnění dětí u nás v České republice a ve většině případů je způsobeno virovými původy. Jedná se především o záněty nosohltanu, vedlejších dutin nosních, nosní sliznice, záněty středouší nebo mandlí. Záněty horních dýchacích cest se projevují různými příznaky, kdy především záleží na lokalizaci místa zánětu. Průběh zánětu bývá zpravidla krátkodobý, doprovázený kašlem, neprůchodným nosem – rýmou, bolestí v krku, teplotou, bolestí hlavy či čela v důsledku ucpaných dutin, únavou. Obtíže obvykle odezní během několika mála dnů a léčba zahrnuje klidový režim na lůžku, dostatečný příjem tekutin a vitamínů, užívání léků na snížení teploty, sirupů nebo léků podporujících vykašlávání a kapky či spreje do nosu, které pomáhají splasknout oteklé sliznici. Při virovém původu horních cest dýchacích se antibiotika nepředepisují, protože působí na bakteriální onemocnění a na virová onemocnění tudíž nezabírají. V případě komplikací nebo dlouhodobého průběhu nemoci vždy navštivte svého ošetřujícího lékaře. U dětí je doporučováno navštívit praktického lékaře ihned.

Onemocnění spodních cest dýchacích také patří mezi běžná onemocnění, ale jejich průběh může být závažnější než u infekce horních cest dýchacích, a to zejména u dětí, starších osob nebo u lidí s oslabeným imunitním systémem. Mezi choroby, které postihují spodní dýchací cesty patří záněty dýchacích cest, průdušek nebo průdušnic, zánět hrtanu či zápal plic. Nejobvyklejší onemocnění postihující dýchací spodní cesty se nazývá bronchitida neboli zánět průdušek. K hlavním příznakům akutní bronchitidy patří suchý kašel, který postupně přechází do kašle produktivního s vykašláváním hlenů, bolest na hrudi, únava, nechutenství, zvýšená teplota nebo horečka. Pokud horečka přetrvává i několik dní, může se jednat i o zápal plic. Infekce spodních cest jsou nejčastějším důvodem návštěvy lékaře, jak u dětí, tak i u dospělých osob. Při jejich léčbě se používají antibiotika, ale to pouze v případě, pokud se jedná o onemocnění bakteriálního původu, dále je doporučován klidový režim, podávání tekutin společně s léky proti horečce a bolesti, případně léky či sirupy podporující vykašlávání.

Co dělat, když onemocníme

Jak jsme již na začátku článku zmínili, respirační onemocnění bývá většinou sezónního charakteru, které naší populaci nejčastěji postihují na podzim nebo v zimě. Viry respiračních chorob se přenášejí vzduchem nebo po kontaktu s kontaminovaným povrchem a z tohoto důvodu je doporučováno vyhýbat se místům, kde je vyšší pravděpodobnost výskytu nemocných lidí, kteří kašláním nebo kýcháním přenášejí viry dále. V praxi to znamená to, že bychom neměli záměrně navštěvovat přeplněná místa nebo místa s vysokou koncentrací lidí, jako jsou dopravní prostředky, zastávky MHD nebo ordinace lékařů. V dětském kolektivu je to zejména školka a škola. Ne vždy je možné takováto opatření dodržovat, a proto bychom měli celoročně posilovat svůj imunitní systém tak, aby byl co nejméně náchylný k virovým onemocněním. Pokud už ale přes veškerá opatření včetně zvýšené hygieny mytí rukou onemocníme, je dobré vědět, jak si poradit, abychom byli opět v co možná nejlepší kondici. V případě, že se necítíme úplně v pořádku, ale zdá se nám, že by u nás respirační nebo jakékoliv jiné onemocnění mohlo propuknout, bylo by nejlepší 1-2 dny zůstat doma o dopřát organismu odpovídající odpočinek. Můžeme předejít propuknutí choroby v její plné výši a tím si ušetřit i delší pracovní neschopnost nebo zkrátit rekonvalescenci. V opačném případě, kdy již došlo k onemocnění je dobré si dopřát klid na lůžku, dodržovat pravidelný pitný režim a dbát na pestrou stravu se zvýšeným příjmem vitamínů. Svůj imunitní systém můžete podpořit i kvalitními přírodními doplňky stravy obsahující vitamíny: D3, C, E, B12, D, B6 a minerály jako je zinek nebo železo.