Proč je důležité pečovat i o své cévy?

Onemocnění srdce a krevního oběhu patří k nejrizikovějším zdravotním problémům současnosti. Ačkoliv v posledních letech dochází k výraznému poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, pořád jde o nejčastější příčinu smrti v naší zemi. Za snížením počtu úmrtí vděčíme především srdečním operacím, operativnímu rozšiřování srdečních cév, ale také novým lékům a pravidelným kontrolám u lékaře. Počet onemocnění se snížil i díky preventivním opatřením (správná životospráva, snížení hladiny cholesterolu, kontrola zvýšeného krevního tlaku), která by měla být automatickou součástí našeho života. Srdečně-cévní onemocnění jsou v rané fázi obvykle bez zjevných příznaků, tedy nebolí, a proto není jednoduché je včas odhalit.

Dokonale fungující systém jménem oběhová soustava

Oběhová soustava lidského těla funguje jako složitý mechanismus, kdy cévy, které zahrnují tepny i žíly spolu se srdcem vytvářejí uzavřený krevní oběh. Cévy vedoucí krev od srdce nazýváme tepny a cévy, které naopak vedou krev do srdce označujeme jako žíly. Tento koloběh by samozřejmě nemohl existovat bez srdce, které funguje jako pumpa a rozhání tok krve po organismu. Tepny si lze zjednodušeně představit jako potrubí, pomocí kterého od srdce proudí krev a zásobuje orgány nebo tkáně kyslíkem a potřebnými živinami. Za normálních okolností, tedy když jsou cévy neboli tepny zdravé, mají hladký povrch, jsou měkké a pružné. Srdce pumpuje do tepen krev pod vysokým tlakem a tepny se tomu přizpůsobují – roztahují se nebo stahují podle aktuální potřeby. Největší tepnou v lidském těle je aorta, do které je pumpována veškerá okysličená krev ze srdce a zásobuje všechny tkáně a orgány, tedy kromě plic. Krevní oběh by nemohl existovat bez žil, které se svou stavbou velmi podobají tepnám, ale už nejsou tolik silné, protože nemusí čelit velkému tlaku krve poháněného srdcem. Žíly naopak od tepen přivádějí odkysličenou krev z orgánů a tkání do srdce, odkud krev putuje do plic, kde se okysličí a zamíří zpět k srdci. Od srce je okysličená krev opět rozehnána tepnami do celého těla.

Nejčastější cévní a žilní onemocnění

Ateroskleróza se projevuje jako chronické degenerativní onemocnění, při kterém jsou postiženy cévní stěny. Ateroskleróza se rozvíjí velmi pomalu a nenápadně, řadu let probíhá bez zjevných příznaků. Během počínajícího onemocnění je poškozena céva a na její vnitřní straně se ukládají tukové látky, nejčastěji cholesterol. Tukové látky se dále hromadí, způsobují zúžení a následné ucpání cév. Průtok krve cévou je značně omezen a některé části těla nemohou být plně zásobovány kyslíkem a živinami. Pacient pocítí příznaky až ve chvíli, kdy dojde ke kritickému zúžení cévy nebo až k její úplné neprůchodnosti. Největším nebezpečím je, když ateroskleróza probíhá v cévách srdce a její následky mohou být až mnohdy dramatické−vzniká angina pectoris nebo akutní infarkt. Ucpaná a neprůchodná céva v mozku mívá za následek cévní mozkovou příhodu neboli mozkovou mrtvici. Ateroskleróza patří mezi nejčastější a nejznámější srdečně-cévní onemocnění.

Trombóza je časté a zánětlivé žilní onemocnění postihující převážně dolní končetiny, ale postihnuty mohou být i cévy v podpaždí, hrudníku, břišní dutině nebo v krku. Nejčastěji postihuje osoby v předdůchodovém nebo důchodovém věku a mezi rizikové faktory, které přispívají ke vzniku tohoto onemocnění patří: omezení hybnosti končetin, dlouhé cestování, těhotenství, obezita nebo hormonální antikoncepce. Žilní trombózou u nás ročně onemocnění přibližně 20 000 pacientů. Příznaky trombózy mohou být často přehlížené, neboť bývají velmi nenápadné. Mezi základní příznaky žilní trombózy patří otok končetiny, bolest při pohybu špičkou u nohy nebo změna barvy či teploty pod postiženým úsekem. Hluboká žilní trombóza vzniká krevní sraženinou uvnitř žíly, která úplně nebo z velké části ucpe žilní řečiště a blokuje žilní návrat z postižené končetiny. Nebezpečí žilní trombózy představuje především vznik plicní embolie, při které dochází k uvolnění krevní sraženiny a jejímu následnému přesunu do plícnice, které vede k ucpání hlavní tepny. Plicní embolie je život ohrožující onemocnění projevující se bolesti na hrudi, kašlem, dušností nebo zvýšenou tepovou frekvencí.

Křečové žíly, tzv. varixy jsou rozšířené žíly různých velikostí, které nejčastěji vznikají na povrchových žilách dolních končetin. Tohoto chronické onemocnění je způsobené poruchou cesty žilní krve zpět k srdci a postihuje téměř polovinu dospělé populace v České republice. Křečové žíly vznikají postupně a z počátku nejsou nijak nápadné. K hlavním příznakům patří pocit těžkých nohou, napětí nebo bolest v dolních končetinách, otok, pálení nebo noční křeče, které daly tomuto onemocnění název. Přesto, že v počátcích se jedná spíše o problém estetický, neléčený stav se postupně zhoršuje a může vést ke vzniku bércových vředů. Křečové žíly patří civilizační onemocnění a jejich vznik urychluje dlouhodobé stání nebo těžká fyzická práce. Ohroženější skupinou pro vznik varixů jsou především ženy oproti mužům, a to zejména v souvislosti s těhotenstvím a hormonálními změnami jako je například klimakterium.

Znáte svůj cévní věk?

Svůj věk jistě znáte, ale víte, že cévní věk se nemusí shodovat s vaším skutečným věkem? Dnes si v lékárnách můžete nechat změřit stáří vašich cév, toto bezbolestné vyšetření zlepšuje prevenci a zvyšuje záchyt rizika kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelné měření cévního věku je doporučováno všem, obzvláště pokud se u vás vyskytují tyto rizikové faktory: zvýšení krevní tlak, obezita, zvýšená hladina cholesterolu, kouření, cukrovka nebo genetická dispozice.

Samotné vyšetření trvá přibližně deset minut a provádí se pomocí manžety pro měření krevního tlaku. Skutečný cévní věk se zjišťuje na základě pulsové vlny, která vzniká při každém stahu srdce a vypuzení krve do systémového řečiště. Tvar a rychlost pulsové vlny je závislá na tuhosti cév – zdravé cévy jsou pružné a pulsové vlny se v nich šíří pomalu, s přibývajícím věkem nebo neadekvátním způsobem života cévy tuhnou a pulsové vlny se šíří rychleji. Čím tužší jsou cévy, tím je vyšší i riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Nepodceňujte prevenci, vaše cévy vám budou vděčné

Už dávno není žádnou záhadou, že zdravý životní styl působí preventivně proti civilizačním chorobám, nemoci srdce a cév nevyjímaje. Nikoho z nás jistě nepřekvapí, že základem správně fungujícího organismu je vyvážená a pestrá strava bohatá na vitaminy a minerály, společně s pravidelným pitným režimem. Z faktorů ovlivňující naše zdraví patří životní styl mezi ty nejdůležitější. Změnou stravovacích návyků, pohybové aktivity a dostatečného odpočinku můžeme do jisté míry snížit riziko vzniku civilizačních onemocnění, včetně tech kardiovaskulárních. Vyvarujte se zvýšené konzumace alkoholických nápojů, tabákových výrobků a nezapomínejte také na pravidelnost, ať už to v jídle, sportu nebo odpočinku.

Příroda poskytuje množství bylinek, jejichž užívání dokáže ovlivnit riziko srdečních onemocnění. Mezi takové zázračné bylinky bezesporu patří kaštan koňský, který je známý především díky své silné antioxidační vlastnosti, která podporuje činnost cévní a oběhové soustavy, zároveň přispívá i k přirozené obranyschopnosti. Kaštan koňský je hojně používán na křečové žíly, žilní sraženiny nebo hluboké žilní trombózy. Pravidelné užívání kaštanu zvyšuje odolnost vlásečnic a tím zlepšuje stav žilních stěn, za které vděčí tzv. flavonodiům obsažených v tomto zázračném a léčivém stromě.