Revmatické nemoci
Co vlastně víme o revmatismu? Jedná se o onemocnění kloubů, šlach, svalů i dalších orgánů. Ač se jedná o onemocnění hodně rozšířené a především bolestivé, nevěnujeme mu důsledně dostatečnou pozornost. Bolestmi revmatického charakteru trpí bohužel už i malé děti. Pro starší osoby se stává doslova strašákem.
Jak se revmatismus projevuje?
Nepříjemný průběh tohoto onemocnění většinu lidí dožene k odbornému lékaři. Nejčastějším a nejrychlejším řešením nesnesitelných bolestí je dlouhodobé užívání léků. Bohužel ty působí negativně na jiné orgány v těle, především na játra a ledviny, ale také na nervový systém. Na jednu stranu si ulevujeme od bolesti léky, na druhou stranu si podkopáváme zdraví v jiných oblastech. Každý jedinec má jinou toleranci na chemické látky a pacienti by se neměli bát svému ošetřujícímu lékaři sdělovat informace o všech vedlejších účincích spojených s užíváním léků. Dlouhodobé ozdravné pobyty zaměřené na léčbu revmatických onemocnění bohužel již nejsou v módě a dnešní hektická doba dopřává už jen lázně s koupelemi nebo bahenními zábaly. Pro ty, kteří trpí chronickým onemocněním pohybového aparátu, je určitě vhodné, minimálně jednou ročně si krátký ozdravný pobyt dopřát.
Během roku lze samozřejmě sáhnout po dalších podpůrných metodách léčby pro zlepšení akutního stavu. Optimální je kombinace léčby medikamenty s přírodní léčbou. Každému bude vyhovovat trochu jiný způsob, jak zlepšit své onemocnění. Základem v každém případě je správná diagnóza. Abychom si byli alespoň na 99% jisti, co přesně léčit, nejvhodnějším způsobem je návštěva nějakého diagnostického centra, které se zabývá celostní medicínou. Často se může stát, že za bolestí svalů, kloubů či šlach stojí jiná nedostatečnost či nemoc. V některých případech naopak celostní vyšetření může objevit začínající revmatické onemocnění, které se v počátcích většinou neprojevuje žádnou zjevnou bolestí. Jak známo, u každého nemoci je ideální podchytit ji v jejich počátcích.
Kloubní onemocnění mohou vyvolat také některé mikroorganismy, které se nacházejí hlavně ve střevech. Některé z takovýchto nežádoucích mikroorganismů vylučují jedy – toxiny, které vyvolávají zánětlivá onemocnění, která poškozují klouby, ale i jiné orgány. Reakce na toxiny jsou u každého zcela individuální. Pokud je však revmatické onemocnění rozsáhlé a velmi bolestivé, může výsledně zasáhnout i centrální nervovou soustavu. Skutečnost, že postižený trpí velkými bolestmi, které musí tlumit vysokými dávkami léků, už je sama o sobě psychicky náročná.
Dědičnost je dalším vodítkem, především pro včasnou prevenci. Pokud víme, že naši předkové trpěli deformitami kloubů, problémy s páteří a nebo bolavými koleny, je potřeba se touto skutečností začít včas zabývat. V dřívějších dobách se lékaři mnohem více věnovali typickým znakům konstituce, z nichž bylo patrné, k jakým onemocněním má dotyčný větší předpoklady. Vrozené znaky organismu mohou velmi dobře předpovědět, do jaké míry se budeme ve svém životě potýkat s kloubními potížemi. Současná doba nabízí i mnohé alternativní způsoby diagnostiky a je moudré kromě klasického medicínského vyšetření zvolit i další způsob.
Jak je možné, že u některých jedinců propuká v relativně mladém věku? Ve všech případech vždy existuje jakýsi „spouštěč", který urychlí rozvoj kloubního onemocnění jako je revmatismus. Lékaři obvykle pacientovi sdělují, že revma je nevyléčitelné onemocnění po zbytek života. V minulosti bývala základem léčby dieta a upravená životospráva. V první řadě by měl každý pacient postižený revmatickým onemocněním odlehčit svému organismu vhodnou stravou. V kombinaci s vodoléčbou, bylinnými čaji, obklady a dostatečnou kloubní výživou, se mohou i u těch nejbolestivějších revmatických stavů doslova stát zázraky.
