Tělesný trénink při revmatickém onemocnění
I přes veškeré bolesti, které způsobují revmatické nemoci, je důležité přistupovat k léčbě komplexně. To znamená nejen nepodcenit odbornou léčbu, dostatečnou kloubní výživu, ale také dát prostor pravidelnému tělesnému cvičení.
Pohybem ku zdraví
V případě, kdy náš organismus postihne chronické onemocnění, platí důležité pravidlo, a to zachovat si pravidelný pohyb. Vždy platí, že je lépe udržovat se průběžně v pohybu, než nechat klouby zatuhnout. Je potřeba najít si svoji optimální míru. Jen těžko lze zabránit zatuhnutí kloubů, které proběhne během našeho nočního odpočinku. Pokud se rozhodneme pro pravidelné cvičení a pro procvičování kloubů, neměli bychom zapomínat na nutnost prohřát organismus a klouby před jakoukoli větší pohybovou aktivitou. Obecně platí, že u revmatických onemocnění je důležité udržovat celý organismus v teple, u cvičení to platí dvojnásob.
Ideální je, máme-li možnost, praktikovat cvičení v teplé vodě. Pokud nám to domácí podmínky dovolují, měli bychom celý svůj pohybový aparát procvičovat v teplé vodě s přísadami na uvolnění svalů a kloubů. V průběhu roku můžeme navštívit některé z lázeňských středisek, kde nám doporučí i jaká cvičení jsou v teplé vodě vhodná praktikovat. Pacienti, kteří však trpí bolestivými otoky a nebo kde dochází k silnému zarudnutí v teplé vodě, by se měli o této terapii nejprve poradit. Vhodné je v takovém případě aplikovat ochlazovací kůry.
Většina z nás však nemá ráno po probuzení prostor pro praktikování cvičení v teplé vodě, proto postačí denně si správnými protahovacími a uvolňovacími cviky své ztuhlé klouby rozhýbat. Díky uvolňovacím cvikům rozproudíme v těle krev a tím dojte i k prohřátí kloubů. Důležité je provádět všechny cviky zvolna a pomalu. Není žádoucí jít přes bolest, neboť tím dostáváme do křeče svalstvo a výsledně své tělo neuvolníme vhodným způsobem. Cvičení můžeme provádět v kombinaci s jemnou masáží postižených oblastí. Omezíme tak napětí svalů a dostaneme tak tělo do rovnováhy. Ranní protažení je vhodné provádět intuitivně, neboť tělo nás samo navede na místa, kde potřebuje uvolnit. Důležité je během tělesného cvičení zhluboka dýchat.
Každý protahovací cvik bychom měli několikrát zopakovat. Optimálně desetkrát, ale vždy záleží, která místa jsou jak zatuhlá. Některým oblastem těla musíme věnovat větší pozornost. Neznamená to však nutně, že postižené bolavé místo budeme protahovat a procvičovat nadměrně. Došli bychom k opačnému efektu.
Rozhodneme-li se pro pravidelný tělesný trénink, měli bychom společně s ním upravit i skladbu svého jídelníčku a pravidelně doplňovat minerály a kloubní výživu. Jedině tak můžeme výrazně zlepšit stav svého revmatického onemocnění.
