Zpět

Únava, vyčerpání a nedostatek energie

S pocitem únavy se setkal téměř každý z nás. Nejen, že se jedná o velmi nepříjemný stav, který má vliv má na naší fyzickou i psychickou výkonnost, ale také nás mnohdy může omezovat v běžných každodenních činnostech.

Únava, vyčerpání a nedostatek energie

Únava zkrátka k našim životům neodmyslitelně patří a můžeme být i správným a vypovídajícím měřítkem, někdy dokonce i odměnou, za dobře odvedenou fyzickou nebo mentální aktivitu. Někdy můžeme únavu i sami dobrovolně vyhledávat, a to třeba po jednostranně vykonávané psychické činnosti v práci, kdy chceme tělu dopřát odreagování nebo vybít přebytečnou energii. Za normálních okolností dochází po únavě k poměrně rychlé regeneraci a obnově sil a jsme opět schopni opět vykonávat přiměřené výkony. Co máme ale dělat v případě, že nás pocit únavy doprovází na každém kroku, aniž bychom vykonali nějakou sebemenší aktivitu? Projevy únavy, zvláště té přetrvávající, bychom v žádném případě neměli podceňovat. Jedná se o obranný mechanismus organismu, který vysílá varovné signály před jeho přetížením a zároveň nás vyzývá k odpočinku. Pokud tyto signály v podobě dlouhotrvající únavy přecházíme a nevěnujeme jim dostatečnou pozornost, následky na sebe nenechají dlouho čekat. V posledních letech se čím dál častěji začíná mluvit o chronickém únavovém syndromu nebo o pocitu vyhoření. Obě tyto nemoci jsou psychosomatického původu a jsou spojovány s dlouhodobým pracovním vytížením, stresem a únavou.

Chronický únavový syndrom

nChronický syndrom se projevuje přetrvávající vyčerpaností či únavou, která zabraňuje ve výkonu běžných denních aktivit. Pokud tento stav trvá více než půl roku, jedná se o únavový syndrom způsobený stresovou reakcí na organismus. Toto onemocnění začíná banálně, může se projevovat například jako chřipka, a přesto že výskyt únavového syndromu v dnešní době stále stoupá, není vždy lehké ho správně diagnostikovat. Chronický únavový syndrom postihuje ve většině případů dospělé osoby ve středním věku (30-45 let) a častěji ženy než muže. Toto onemocnění postihuje více orgánů najednou a projevuje se neurologickými i psychickými příznaky. Rizikovými faktory jsou pak vysoká pracovní odpovědnost a dlouhodobé psychické či fyzické přepětí, stres a neschopnost relaxace nebo odpočinku. Mezi možné příznaky, které chronický únavový syndrom doprovází, patří: vysoká psychická i fyzická vyčerpanost, bolesti svalů, kloubů a svalová únava, zvětšené lymfatické uzliny, bolesti hlavy, poruchy spánku – zejména takové, pokud se po probuzení necítíme odpočatí, sklony k podrážděnosti, deprese nebo neschopnost koncentrace či zhoršená paměť. Jak jsme již zmínili, správná diagnóza této nemoci není vždy snadno rozpoznatelná a léčba je poměrně složitá. Při léčbě je doporučováno vyvarovat se nadměrné fyzické nebo psychické aktivitě a vyhýbat se stresovým situacím. V některých případech mohou být lékařem předepsána antidepresiva.

Syndrom vyhoření

Podobně jako u chronického únavového syndromu, je syndrom vyhoření velice nepříjemnou záležitostí, která dokáže velmi zkompilovat a znepříjemnit život. Syndrom vyhoření je charakterizován jako důsledek dlouhodobého pracovního vytížení a stresu, který vede k naprostému vyčerpání, neschopnosti nebo nechuti k práci, a proto má devastující účinky nejen na pracovní výsledky, ale také na zdravotní stav. Nejohroženější skupinou syndromem vyhoření jsou osoby pracující v úzkém kontaktu s lidmi nebo takové profese, ve kterých se lidé setkávají s problémy druhých a snaží se je emociálně povzbudit. Dalším rizikovým faktorem je vysoké pracovní nasazení, chronický stres, nezdravý životní styl, přehnané nároky k sobě samotnému, až přehnaná pečlivost, časový tlak, velké pracovní ideály nebo neschopnost relaxace. Ačkoliv nejsou přesné statistiky, syndrom vyhoření ohrožuje velkou část naší populace a případů denně narůstá. Mezi typické příznaky patří: ztráta radosti a nadšení, duševní vyčerpání, sebelítost nebe negativní postoje vůči svému okolí, dostavuje se únava a objevují se poruchy se spánkem. Syndrom vyhoření ovlivňuje i sociální vazby, může docházet ke konfliktům v osobním i pracovním životě nebo o nízkou hladinu empatie ke druhým osobám. Léčba nebývá zpravidla jednoduchá, většinou je jedná o velmi časově náročnou etapu uzdravení, při které je dobré vyhledat odbornou psychologickou pomoc, změnit své celkové myšlení a skoncovat s dosavadními stereotypy. Osoba postižená syndromem vyhoření se musí naučit si znovu věřit, radovat se z maličkostí, naučit se odpočívat, najít si i jiné aktivity než ty pracovní a najít si čas i na osobní vztahy.

Jak předcházet únavě?

mJako u celé řady ostatních nemocí tak i u chronického únavového syndromu nebo syndromu vyhoření se jedná o choroby, kterým se dá v lepším případě předcházet. Ale jak? Nejlepším způsobem je zachovat si psychickou pohodu a v práci se příliš se nestresovat. Ačkoliv se může zdát, že preventivní opatření v boji proti těmto zákeřným nemocím psychosomatického původu je více než jednoduché, bohužel tomu tak není. Žijeme sice v moderní době, kdy jsou technické pokroky na velmi vysoké úrovni, to však s sebou nese i svou daň. Na zaměstnance se kladou stále vyšší požadavky na odbornou a technickou vybavenost, která je spojena s velkou zodpovědností.

Současná doba je plná stresu nebo spěchu a čas pro sebe se stává velkým luxusem. V tomto hektickém koloběhu se zachytíme velmi rychle a mnohdy ani nevíme jak. Pokud nechceme, aby nás vysilující pracovní tempo úplně pohltilo, je důležité si vyhradit čas pro odpočinek a načerpání nových sil.

V boji proti únavě, vyčerpání nebo psychické nepohodě mohou pomoci i léčivé bylinky, které dokážou náš organismus povzbudit, navodit psychickou pohodu a koncentraci. Mezi takové patří především:

nZelený čaj a jeho historie se traduje bezmála již 5000 let. Ve vysoké míře konzumovaný lahodný osvěžující nápoj původem z oblastí Indie a Číny má pro náš organismus vynikající účinky. Hojně se používá také v tradiční čínské medicíně pro udržení zdravého těla a mysli. Zvyšuje bdělost a koncentraci, jeho silné antioxidační schopnosti ho řadí k nejúčinnějším prostředkům v boji s volnými radikály.

Maca peruánská je odolná, vysokohorská rostlina, která roste v peruánských Andách, kde drsné podmínky nedovolují růst většině jiných rostlin. Přezdívá se jí peruánský ženšen a patří mezi jednu z nejstarších a nejvýživnějších rostlin na světě. Kořen z Maca rostliny konzumovali i bájní Inkové, kteří jí využívali jako prevenci před nemocemi a k posilování organismu. Pro léčebné účely se využívá se její kořen, který je svým vzhledem velmi podobný řepě a obsahuje velké množství vitamínu A, B, C, E, železa, vápníku, mědi, hořčíku, draslíku, zinku, jódu a sodíku. Dále obsahuje vlákninu, aminokyseliny a steroly. Podporuje mentální zdraví, pomáhá při chronické únavě a organismu navrací sílu a vitalitu. Doporučuje se osobám v rekonvalescenci a také těm, kteří trpí nespavostí. 

dGuarana je popínavá dřevěná liána, dorůstající do výšky až 12 metrů a pochází z Jižní Ameriky. Díky svým účinkům si vysloužila přezdívku „druhý kokain“. V působení na lidský organismus se podobá kávě, ale vstřebává se postupně a dokáže tělo nabudit, vylepšit náladu a odbourat stres. Pro léčebné účely se využívají semena, která obsahují 4x více kofeinu než káva a patří mezi nejoblíbenější rostliny v Jižní Americe. Hlavní účinnou složkou guarany je již zmiňovaný kofein, který působí jako stimulátor centrálního nervového systému, což má za následek odstranění psychické a fyzické únavy, zvýšení výkonu organismu, napomáhá proti depresím, a především zlepšuje paměť, koncentraci a soustředění.

 

 

 sx

v

d

herbář

Zde si můžete zdarma stáhnout herbář.

KLOUBEX

Zde si můžete stáhnout letáčky s doplňující informacemi k doplňkům stravy.

 

Přihlášení

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Vice info

 

Newslettery jsou rozesílány s frekvencí maximálně 1 do měsíce. Registrací e-mailové adresy souhlasíte s OP Novax Naturpharma s.r.o. a svoji registraci k odběru newsletterů můžete kdykoli odvolat.